Když se řekne „kyberbezpečnost“, mnoho lidí si představí hackera v kapuci a složité systémy. Realita je přízemnější: většina incidentů, se kterými se v praxi setkávám, začíná obyčejným kliknutím. Na odkaz v SMS, na přílohu v e‑mailu, na „výhodnou nabídku“ ve zprávě od známého, kterému někdo převzal účet.
Technika nestačí
Firewall, antivir ani dvoufázové ověření nezabrání tomu, aby člověk dobrovolně zadal heslo na falešné stránce. Podvodníci to vědí, a proto útočí na pozornost, spěch, strach i důvěru. Obrana proto musí začínat tam, kde útok: u lidí.
Proč nefunguje strašení
Dlouholetá zkušenost z přednášek pro školy, obce, firmy i seniory mě naučila jedno: výčet hrozeb publikum spíš vyčerpá, než aby ho ochránil. Lidé si odnesou to, čemu rozumějí a co si dokážou představit na vlastní situaci. Funguje několik jednoduchých pravidel místo stovky varování.
Tři otázky před každým kliknutím
- Čekal jsem to? Nečekaná zpráva si zaslouží větší opatrnost než ta, kterou jsem sám vyvolal.
- Tlačí na mě čas? Naléhavost („do hodiny“, „poslední šance“) je typický nástroj manipulace.
- Dá se to ověřit jinou cestou? Zavolat na známé číslo nebo otevřít stránku ručně je pořád nejlevnější ochrana.
Co na tomto webu najdete
Do blogu budu postupně přidávat texty o prevenci kriminality, bezpečném používání internetu, umělé inteligenci i o povinnostech, které přinášejí NIS2 a evropský AI Act. Píšu je tak, aby jim rozuměl učitel, starosta i senior, a ne jen IT oddělení.
Máte téma, které by vás zajímalo? Napište mi, rád se mu v některém z dalších článků budu věnovat.
