Sedm z deseti Čechů má podle statistik alespoň základní digitální dovednosti. Přesto lidé přicházejí o peníze kvůli falešným bankéřům, podvodným odkazům a manipulaci. Problém není jen v tom, zda umíme technologie používat. Rozhodující je, zda jim rozumíme, dokážeme vyhodnotit riziko a bezpečně se rozhodnout pod tlakem. [1; 3]
Používáte internetové bankovnictví? Posíláte zprávy přes Messenger nebo WhatsApp? Umíte nakoupit v e-shopu, nainstalovat aplikaci a upravit fotografii? Potom pravděpodobně patříte mezi lidi, kteří mají alespoň základní digitální dovednosti. [3]
Jenže právě tady vzniká nebezpečné nedorozumění. Schopnost digitální službu používat ještě neznamená, že rozumíme prostředí, do kterého nás tato služba pouští. Umět ovládat aplikaci a umět se v ní bezpečně rozhodovat jsou dvě různé věci.
Podle statistik si nevedeme špatně
Podle Českého statistického úřadu mělo v roce 2025 alespoň základní digitální dovednosti 70 % obyvatel Česka ve věku 16 až 74 let. Průměr Evropské unie byl 60 %, takže Česká republika vypadá v evropském srovnání poměrně dobře. [1]
Tento údaj ale potřebuje vysvětlení. Digitální dovednosti se sledují v pěti oblastech: práce s informacemi, komunikace, tvorba digitálního obsahu, řešení problémů a bezpečné chování. Výsledek vychází z činností, které lidé podle svého vyjádření na internetu vykonávali. Nejde o praktickou zkoušku, při níž by museli rozpoznat podvodnou stránku, falešný profil nebo manipulativní telefonát. [2; 3]
Takové měření má smysl. Umožňuje sledovat vývoj a porovnávat jednotlivé země i skupiny obyvatel. Problém nastává ve chvíli, kdy statistickou „základní úroveň“ začneme považovat za potvrzení, že je člověk připravený na současná digitální rizika. A to bohužel není!
Bezpečnost podle statistiky
Dobře je to vidět u kategorie bezpečného chování. ČSÚ do ní zařazuje například kontrolu zabezpečení webové stránky, omezení přístupu k poloze, změnu viditelnosti příspěvků na sociální síti, odmítnutí použití osobních údajů pro reklamu, čtení zásad ochrany soukromí nebo změnu nastavení cookies. Pro základní úroveň v této dílčí oblasti stačí vykonávat jednu nebo dvě z těchto činností. [3; 8]
To jsou užitečné návyky. Nevypovídají však automaticky o tom, zda člověk pozná falešného bankéře. Zda ověří naléhavý hlas údajného příbuzného. Zda si všimne podvržené adresy platební stránky. Nebo zda ví, že WhatsApp už není pouze soukromý messenger, ale obsahuje také veřejné Kanály, na kterých může jeho dítě vystupovat před stovkami či tisíci neznámých lidí. [3]
Člověk tedy může statisticky splňovat základní úroveň, a přesto být velmi zranitelný ve chvíli, kdy proti němu někdo použije strach, naléhavost, autoritu nebo vidinu rychlého zisku.
Obsluha není gramotnost
Představme si člověka, který umí nakoupit v e-shopu. Vyhledá zboží, vloží ho do košíku, vyplní adresu a zaplatí kartou. Z hlediska obsluhy vše zvládá.
Digitální gramotnost ale začíná až u dalších otázek. Dokáže posoudit, zda obchod skutečně existuje? Zkontroluje adresu stránky? Rozpozná podezřele výhodnou nabídku? Chápe, proč po něm web požaduje určité údaje? A ví, co má udělat, pokud údaje z platební karty zadal na podvodné stránce?
Stejný rozdíl existuje u komunikace. Odeslat zprávu přes Messenger není složité. Mnohem náročnější je ověřit, zda profil na druhé straně patří skutečnému člověku. Přijmout videohovor je snadné. Těžší je připustit, že obraz, hlas nebo telefonní číslo už nemusejí být spolehlivým důkazem identity.
Technologie se navíc mění rychleji než naše představa o nich. Aplikaci můžeme znát několik let, ale mezitím do ní přibydou veřejné profily, kanály, obchodní nabídky, reklamní nástroje nebo funkce založené na umělé inteligenci. Známé logo pak vytváří pocit bezpečí, který už nemusí odpovídat skutečnosti.
Podvody necílí jen na zařízení
Při řadě současných podvodů pachatel nepotřebuje prolomit telefon ani bankovní systém. Potřebuje přesvědčit člověka, aby požadovaný krok provedl sám.
Oběť sama nainstaluje aplikaci pro vzdálený přístup. Sama nadiktuje ověřovací kód. Sama potvrdí převod nebo přesune peníze na údajně bezpečný účet. Technika v takové situaci funguje přesně tak, jak byla navržena. Selže rozhodnutí člověka, který byl vystaven promyšlené manipulaci.
Policie upozorňovala i v roce 2025 na další růst podvodných online útoků, internetového vydírání a vyhrožování. [6] Nejčastějším trestným činem v online prostředí přitom zůstával podvod. [9]
To není důvod obviňovat oběti. Podvodníci cíleně vytvářejí tlak, omezují čas na rozmyšlenou a brání nezávislému ověření. Podvod se může stát komukoli. Právě proto ale nestačí učit lidi pouze obsluhu zařízení. Potřebujeme rozvíjet jejich schopnost zastavit se, rozpoznat manipulaci a bezpečně reagovat.
Tři úrovně schopností
Pro lepší pochopení lze digitální kompetence rozdělit do tří vrstev.
Digitální obsluha znamená, že člověk umí zařízení nebo službu použít. Dokáže se přihlásit, odeslat zprávu, nainstalovat aplikaci, nakoupit nebo vyhledat informaci.
Digitální gramotnost znamená, že rozumí souvislostem. Dokáže posoudit zdroj informace, chápe rozdíl mezi veřejným a soukromým prostorem, pracuje se soukromím a přemýšlí o své digitální stopě.
Digitální odolnost znamená, že dokáže správně jednat i v nečekané situaci a pod tlakem. Přeruší podezřelý hovor, ověří člověka jinou cestou, odmítne neobvyklý požadavek, uchová důkazy a ví, na koho se obrátit.
Právě třetí vrstva dnes často chybí. Přitom skutečný útok většinou nepřichází jako školní otázka se třemi možnostmi. Situace se vyvíjí, pachatel reaguje na naše námitky a svůj příběh průběžně přizpůsobuje. OECD pro podobné situace používá pojem adaptivní řešení problémů: schopnost vyhodnotit měnící se okolnosti, hledat informace a upravovat zvolený postup. [4; 5]
Nové digitální minimum
Jestliže chceme laťku základní digitální gramotnosti zvednout, neměli bychom pouze rozšířit seznam aplikací, které má člověk umět ovládat. Výuka podle konkrétních tlačítek rychle zastará. Potřebujeme přenositelné principy, které fungují napříč službami.
Skutečné digitální minimum by mělo zahrnovat schopnost:
- rozpoznat časový tlak, vyvolávání strachu, falešnou autoritu a neobvykle výhodnou nabídku;
- ověřit člověka nebo instituci jinou a nezávislou cestou;
- zkontrolovat původ odkazu, adresu stránky a oprávnění aplikace;
- chránit hesla, autorizační kódy a přístupy k účtům;
- rozlišovat mezi soukromou komunikací a veřejným publikováním;
- kriticky hodnotit informace, fotografie, videa a hlasové nahrávky;
- počítat s obsahem vytvořeným nebo pozměněným pomocí umělé inteligence;
- bezpečně reagovat na incident a vědět, kde hledat pomoc;
- průběžně se vzdělávat, protože technologie i metody pachatelů se mění.
Tento směr odpovídá také aktualizovanému evropskému rámci DigComp 3.0. Ten nepopisuje digitální kompetenci pouze jako technickou dovednost, ale jako spojení znalostí, praktických schopností a postojů potřebných pro každodenní život, práci, vzdělávání i účast ve společnosti. Nově průřezově zapojuje umělou inteligenci a větší důraz klade na kyberbezpečnost, dezinformace, digitální práva, odpovědnost a duševní pohodu. [10; 11; 12]
Jinak musíme také vzdělávat
Zvýšit laťku neznamená dát lidem delší seznam pojmů k zapamatování. Znamená to změnit způsob vzdělávání.
Místo pouhého vysvětlování by měli lidé řešit modelové situace. Co uděláte, když vám zavolá údajný pracovník banky? Jak ověříte zprávu od dítěte žádajícího naléhavě peníze? Které údaje může prozradit fotografie zveřejněná na veřejném kanálu? Jak postupovat po zadání hesla na falešné stránce?
Úspěchem preventivního programu nemá být jen počet účastníků nebo rozdání informačních letáků. Důležité je, zda člověk po školení dokáže rozpoznat manipulaci, odmítnout rizikový požadavek, zvolit nezávislý způsob ověření a správně seřadit kroky krizové reakce.
Stejně důležité je přestat mluvit o lidech, kteří se stali obětí podvodu, jako o někom, kdo „naletěl“. Takové označení podporuje stud a snižuje ochotu svěřit se včas. Prevence musí vysvětlovat mechanismus manipulace, nikoli hodnotit inteligenci oběti.
Statistika není cílová čára
Základní digitální dovednosti mají svůj význam. Pro mnoho lidí představuje zvládnutí internetového bankovnictví, komunikace s úřadem nebo nastavení telefonu důležitý krok k samostatnosti. Bylo by chybou tento pokrok zlehčovat.
Stejnou chybou by ale bylo považovat současnou základní úroveň za dostatečnou. V prostředí falešných bankéřů, investičních podvodů, veřejných dětských profilů, deepfake nahrávek a algoritmicky šířených manipulací už pouhá schopnost službu použít nestačí.
Statistická základní úroveň může být výchozím bodem. Nesmí se však stát cílovou čárou.
Digitálně gramotný člověk není ten, kdo umí kliknout. Je to ten, kdo dokáže posoudit, zda kliknout má, proč to po něm někdo chce a co udělat, když už k chybě došlo.
Použité zdroje
[1] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Digitální dovednosti v Česku jsou nad průměrem EU [online]. Praha: Český statistický úřad, 2026-03-12 [cit. 2026-10-04]. Dostupné z: https://csu.gov.cz/produkty/digitalni-dovednosti-v-cesku-jsou-nad-prumerem-eu
[2] EUROSTAT. Individuals’ level of digital skills [online]. Luxembourg: Eurostat [cit. 2026-10-04]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/eurostat/cache/metadata/en/isoc_sk_dskl_i21_esmsip2.htm
[3] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. F. Vzdělávání a digitální technologie [online]. Praha: Český statistický úřad [cit. 2026-10-04]. Dostupné z: https://csu.gov.cz/docs/107508/6d419c20-fd78-be84-b086-ddc1478b71d5/06100426f.pdf?version=1.2
[4] OECD. Survey of Adult Skills 2023 [online]. Paris: OECD Publishing, 2024 [cit. 2026-10-04]. Dostupné z: https://www.oecd.org/content/dam/oecd/en/publications/reports/2024/12/survey-of-adult-skills-2023_1ab54c9e/3639d1e2-en.pdf
[5] OECD. Measuring cognitive skills in the 2023 Survey of Adult Skills [online]. Paris: OECD [cit. 2026-10-04]. Dostupné z: https://www.oecd.org/en/publications/survey-of-adult-skills-2023_3639d1e2-en/full-report/measuring-cognitive-skills-in-the-2023-survey-of-adult-skills_1ab54c9e.html
[6] POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY. Nelze zvážit, ale vyplatí se nebrat na lehkou váhu! [online]. Praha: Policie České republiky [cit. 2026-10-04]. Dostupné z: https://policie.gov.cz/docDetail.aspx?docid=22929264&docType=ART
[7] POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY. Tiskový brífink 16. 12. 2025 [online]. Praha: Policie České republiky, 2025-12-16 [cit. 2026-10-04]. Dostupné z: https://policie.gov.cz/documents/kyberkriminalita/251216tiskovakonferenceoctopusconnect
[8] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Informační společnost v číslech 2026 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2026 [cit. 2026-10-04]. Dostupné z: https://csu.gov.cz/docs/107508/b0ac78fb-d520-c641-dc54-81270d769e8b/06100426.pdf?version=1.2
[9] POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY. Vyhodnocení trestné činnosti za rok 2025 [online]. Praha: Policie České republiky, 2026 [cit. 2026-10-04]. Dostupné z: https://policie.gov.cz/clanek/vyhodnoceni-trestne-cinnosti-za-rok-2025.aspx
[10] JOINT RESEARCH CENTRE. DigComp 3.0: European Digital Competence Framework [online]. Luxembourg: Publications Office of the European Union, 2026 [cit. 2026-10-04]. Dostupné z: https://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/handle/JRC144121
[11] EUROPEAN COMMISSION. Digital Competence Framework for Citizens — DigComp [online]. Brussels: European Commission [cit. 2026-10-04]. Dostupné z: https://joint-research-centre.ec.europa.eu/scientific-activities/key-competences-lifelong-learning/digital-competence-framework-digcomp_en
[12] JOINT RESEARCH CENTRE. European Commission updates its Digital Competence Framework — DigComp 3.0 [online]. Brussels: European Commission, 2025-11-26 [cit. 2026-10-04]. Dostupné z: https://joint-research-centre.ec.europa.eu/jrc-news-and-updates/european-commission-updates-its-digital-competence-framework-digcomp-30-2025-11-26_en
